Druhy živností podle živnostenského zákona

Živnostenský zákon (zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání) rozlišuje několik druhů živností a od toho, do které kategorie vaše činnost spadá, se odvíjí, jaké podmínky musíte splnit a zda stačí živnost ohlásit, nebo žádat o koncesi. V tomto článku vás provedeme dělením podle § 9 a § 19 až 27 a ukážeme, jak souvisí s přílohami č. 1 až 4.

Co říká zákon

Základní dělení stanoví § 9 („Rozdělení živností"). Podle něj jsou živnosti buď ohlašovací, „které při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení", nebo koncesované, „které smějí být provozovány na základě koncese". Toto je nejdůležitější rozdíl – určuje, jak vaše oprávnění vzniká.

Druhý stupeň dělení přináší § 19, který je úvodem části druhé zákona nazvané „Druhy živností". Ohlašovacími živnostmi jsou podle něj:

• a) živnosti řemeslné, je-li podmínkou provozování odborná způsobilost podle § 21 a 22,
• b) živnosti vázané, je-li podmínkou odborná způsobilost uvedená v příloze č. 2,
• c) živnost volná, u které „není jako podmínka provozování živnosti odborná způsobilost stanovena".

Jednotlivé druhy pak rozvádějí další paragrafy, vždy s odkazem na konkrétní přílohu:

• Řemeslné živnosti (§ 20) jsou „živnosti uvedené v příloze č. 1". Odbornou způsobilost upravuje § 21 (výuční list, maturita, vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání v oboru, uznání kvalifikace nebo získání profesní kvalifikace) a § 22 připouští náhradní způsoby – například příbuzný obor vzdělání s jednoroční praxí, rekvalifikaci s roční praxí nebo „vykonání šestileté praxe v oboru".
• Vázané živnosti (§ 23) jsou „živnosti uvedené v příloze č. 2". Podle § 24 je jejich odborná způsobilost stanovena přímo v příloze č. 2, nebo zvláštními právními předpisy v ní uvedenými.
• Živnost volná (§ 25) je „živnost opravňující k výkonu činností, pro jejichž provozování tento zákon nevyžaduje prokazování odborné ani jiné způsobilosti"; stačí splnit všeobecné podmínky podle § 6 odst. 1. Živnost volná a její obory činností jsou uvedeny v příloze č. 4.
• Koncesované živnosti (§ 26) jsou „živnosti uvedené v příloze č. 3". Podle § 27 je odborná způsobilost stanovena přílohou č. 3 nebo zvláštními předpisy a navíc živnostenský úřad může podnikateli stanovit nebo změnit podmínky provozování živnosti.

Výklad a vysvětlení

V praxi máte tedy čtyři kategorie: tři druhy ohlašovacích živností (volná, řemeslná, vázaná) plus živnosti koncesované. Logika dělení je odstupňovaná podle míry rizika a odbornosti.

Živnost volná je nejjednodušší – nemusíte dokládat žádné vzdělání ani praxi, stačí být bezúhonní a splnit všeobecné podmínky (věk 18 let, svéprávnost, bezúhonnost podle § 6). Jde o jediné oprávnění s jedním předmětem podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3", které v sobě zahrnuje 80 oborů činností podle přílohy č. 4. Vyberete si z nich ty, které chcete vykonávat, a můžete je kdykoli bezplatně rozšiřovat.

U řemeslné a vázané živnosti už musíte prokázat odbornou způsobilost. Rozdíl je v tom, jak se prokazuje: u řemeslných jednotně podle § 21 a 22 (typicky výuční list v oboru, ale lze i praxí), zatímco u vázaných je požadavek u každé živnosti definován individuálně přímo v příloze č. 2 (často odkazem na zvláštní zákon, např. u projektové činnosti nebo účetního poradenství).

Koncesovaná živnost je nejpřísnější. Nestačí ji ohlásit – stát rozhoduje, zda vám koncesi udělí. U mnoha koncesí se vyžaduje i souhlas nebo vyjádření příslušného orgánu státní správy a úřad může stanovit podmínky provozování. Sem patří činnosti citlivé pro veřejný zájem (např. taxislužba, ostraha majetku a osob, provozování cestovní kanceláře nebo nakládání s nebezpečnými odpady).

Pozor na praktický důsledek vzniku oprávnění: u ohlašovacích živností vzniká oprávnění zpravidla dnem ohlášení, zatímco u koncesovaných až dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese (§ 10). To znamená, že u koncese musíte počítat s časovou prodlevou řízení.

Praktické dopady a příklady

• Kavárna nebo e-shop s oblečením – spadá pod živnost volnou. Nedokládáte vzdělání, jen ohlásíte živnost a zvolíte příslušné obory (např. „Velkoobchod a maloobchod" či „Poskytování služeb pro osobní hygienu a podnikání"). Začít můžete prakticky ihned.
• Kadeřnictví, zednictví, instalatérství, hostinská činnost – jde o řemeslné živnosti z přílohy č. 1. Potřebujete výuční list v oboru podle § 21, nebo využijete náhradu z § 22 – například šestiletou praxi v oboru, pokud výuční list nemáte.
• Účetní poradenství, projektová činnost ve výstavbě, provozování autoškoly – jsou vázané živnosti (příloha č. 2). Tady si vždy ověřte konkrétní požadavek u dané živnosti, protože každá má vlastní kvalifikační podmínku (často vysokoškolské vzdělání či odbornou zkoušku).
• Taxislužba, koncesovaná výroba a zpracování lihu, silniční motorová doprava – jsou koncesované (příloha č. 3). Podáváte žádost o koncesi, čekáte na rozhodnutí a často potřebujete i kladné vyjádření dotčeného orgánu.

Když chcete podnikat ve více oblastech, lze druhy živností kombinovat – například provozovat současně živnost volnou (e-shop) i řemeslnou (truhlářství). Každý druh má ale svůj režim ohlášení či koncese a své poplatky.

Souvislosti

Pokud teprve začínáte, projděte si náš návod, jak založit živnost, kde popisujeme celý postup od výběru oborů přes ohlášení na živnostenském úřadě až po registraci k dani a pojištění. Konkrétní činnosti a jejich zařazení do řemeslné, vázané, volné nebo koncesované živnosti najdete v našem katalogu živností.

Na téma druhů živností navazují další oblasti: všeobecné a zvláštní podmínky provozování (§ 6 a 7), odpovědný zástupce u živností, kde sami nesplňujete odbornou způsobilost (§ 11), a rozsah živnostenského oprávnění. Vždy doporučujeme ověřit aktuální znění přímo v zákoně č. 455/1991 Sb., protože přílohy s konkrétními živnostmi se v čase novelizují.