Všeobecné podmínky provozování živnosti (§ 5 a § 6)

Co říká zákon

Než vůbec vyrazíte na živnostenský úřad, musíte splňovat základní vstupní podmínky. Živnostenský zákon (č. 455/1991 Sb.) je řeší hned na začátku, v paragrafech, které stojí nad rozlišením na volnou, řemeslnou, vázanou či koncesovanou živnost.

Kdo smí podnikat (§ 5). Zákon to říká stručně: „Živnost může provozovat fyzická nebo právnická osoba, splní-li podmínky stanovené tímto zákonem." Okruh subjektů je tedy široký, ale není bezpodmínečný. U fyzických osob (typicky OSVČ) musíte splnit všeobecné podmínky podle § 6, u některých živností navíc podmínky zvláštní (odbornou způsobilost). Paragraf 5 zároveň postavuje na roveň zahraniční osoby: ty mohou provozovat živnost zpravidla za stejných podmínek jako osoby české, nestanoví-li zákon jinak.

Všeobecné podmínky (§ 6). Tady jsou jádro celého článku. Zákon stanoví dvě všeobecné podmínky provozování živnosti fyzickými osobami:

• a) plnou svéprávnost, kterou lze nahradit přivolením soudu k souhlasu zákonného zástupce nezletilého se samostatným provozováním podnikatelské činnosti (odkaz na § 33 občanského zákoníku),
• b) bezúhonnost.

Co je bezúhonnost, definuje zákon „negativně", tedy přes to, kdo bezúhonný není. Podle § 6 odst. 2 se za bezúhonnou nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento čin spáchán v souvislosti s podnikáním anebo s předmětem podnikání, o který žádá nebo který ohlašuje, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

Jak se bezúhonnost dokládá (§ 6 odst. 3). U občanů České republiky a osob s povolením k pobytu se bezúhonnost prokazuje výpisem z evidence Rejstříku trestů. Cizinci dokládají bezúhonnost obdobnými doklady ze země původu (popřípadě čestným prohlášením) podle § 46 zákona.

Výklad a vysvětlení

Pojďme si dvě podmínky rozebrat tak, jak je budete potřebovat v praxi.

Plná svéprávnost = zpravidla zletilost. Plné svéprávnosti nabýváte dovršením 18 let. Proto je 18 let neformálně považováno za „věk pro živnost". Zákon ale myslí i na mladší: pokud nezletilý chce podnikat, může mu chybějící svéprávnost nahradit přivolení soudu k souhlasu zákonného zástupce. V praxi to znamená, že rodič udělí souhlas se samostatným provozováním živnosti a tento souhlas schválí soud. Bez schválení soudem to nejde, samotný podpis rodiče nestačí.

Bezúhonnost je užší, než si lidé myslí. Velký omyl: „mám záznam v rejstříku trestů, tak nemůžu podnikat". To neplatí. Zákon vyžaduje současné splnění několika znaků, a teprve když nastanou všechny najednou, je bezúhonnost narušena:

1. jde o pravomocné odsouzení,
2. za trestný čin spáchaný úmyslně (nedbalostní trestné činy se sem nepočítají),
3. čin byl spáchán v souvislosti s podnikáním nebo s předmětem podnikání, o který žádáte,
4. a stále se na vás hledí jako na odsouzeného (neuplynula doba, po které se na vás hledí, jako byste odsouzen nebyl).

Klíčové slovo je souvislost s podnikáním. Pokud trestný čin s podnikáním nijak nesouvisí, bezúhonnost pro účely živnostenského zákona neztrácíte. K výkladu této souvislosti existuje i judikatura Nejvyššího správního soudu: rozhodující není, zda jde o „hospodářský" trestný čin podle své skutkové podstaty, ale zda má konkrétní vazbu na podnikatelskou činnost dané osoby.

Pozor: Jakmile dojde k zahlazení odsouzení nebo nastane jiná zákonná situace, kdy se na vás hledí, jako byste nebyl odsouzen, podmínku bezúhonnosti splňujete znovu. Záznam, který už „není vidět", vás z podnikání nevyřazuje.

Doložení je dnes pohodlné. Občan ČR nemusí výpis z Rejstříku trestů na úřad nosit. Živnostenský úřad si jej vyžádá sám v elektronické podobě. To šetří čas i poplatek. Cizinci to mají složitější a dokládají bezúhonnost podle § 46 doklady z domovského státu.

Praktické dopady a příklady

Příklad 1: Student, 17 let, chce e-shop. Honza je nezletilý a chce ohlásit volnou živnost. Sám plnou svéprávnost nemá. Řešením je souhlas zákonného zástupce (rodiče) se samostatným provozováním živnosti, který schválí soud. Teprve s tímto přivolením soudu může živnost ohlásit. Bezúhonnost se u něj prokáže standardně.

Příklad 2: Drobný dopravní přestupek. Paní Nováková dostala v minulosti podmíněný trest za nedbalostní trestný čin v dopravě. Chce si založit volnou živnost (poradenství). Protože šlo o nedbalostní čin a navíc bez souvislosti s podnikáním, podmínku bezúhonnosti splňuje. Živnostenský úřad jí oprávnění vydá.

Příklad 3: Odsouzení za podvod v podnikání. Pan Dvořák byl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin podvodu spáchaný při své dřívější podnikatelské činnosti a stále se na něj hledí jako na odsouzeného. Chce ohlásit živnost v podobném oboru. Tady je problém: jsou naplněny všechny znaky § 6 odst. 2 (úmysl, pravomocné odsouzení, souvislost s podnikáním). Bezúhonnost nesplňuje, dokud nedojde k zahlazení odsouzení.

Příklad 4: Společnost s ručením omezeným. Bezúhonnost neřeší jen OSVČ. U právnické osoby se všeobecné podmínky posuzují u ustanoveného odpovědného zástupce a u zahraničních osob i u členů vedení. I zde platí, že rozhodující je úmysl a souvislost případného odsouzení s podnikáním.

Společné pro všechny případy: všeobecné podmínky platí napříč druhy živností. Ať ohlašujete volnou živnost, nebo žádáte o koncesi, plnou svéprávnost a bezúhonnost musíte mít vždy. U volné živnosti jsou to dokonce jediné podmínky, které dokládáte; více o tom v článku o druzích živností.

Souvislosti

Všeobecné podmínky jsou jen prvním krokem. Na co navázat dál:

• Zvláštní podmínky (odborná způsobilost). U řemeslné, vázané a koncesované živnosti k všeobecným podmínkám přibývá ještě prokázání odbornosti (§ 7 a násl.). Přehled najdete v článku druhy živností.
• Jak na to v praxi. Konkrétní postup ohlášení, formuláře a poplatky popisuje náš návod, jak založit živnost.
• Odpovědný zástupce. Pokud sami nesplníte odbornost, řeší to odpovědný zástupce, který ovšem musí splňovat i všeobecné podmínky včetně bezúhonnosti (§ 11).
• Katalog živností. Chcete vědět, co přesně budete u svého oboru dokládat? Vyhledejte si jej v katalogu živností.

Shrnuto: paragraf 5 určuje, kdo může živnost provozovat, a paragraf 6 stanoví dvě vstupní podmínky pro fyzické osoby, plnou svéprávnost a bezúhonnost. Bezúhonnost je přitom navázaná na úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s podnikáním, a u občanů ČR si ji úřad ověří sám výpisem z Rejstříku trestů.