Splatnost faktury a upomínky (2026)
Zjistěte, jakou splatnost faktury zvolit, jak postupovat při upomínkách a kolik činí úrok z prodlení v roce 2026.
Splatnost faktury je vaše volba
Splatnost faktury si určujete sami – dohodou s odběratelem, obvykle v obchodních podmínkách nebo přímo ve smlouvě či objednávce. Zákon vám nic nenařizuje, jen dorovnává situaci, kdy splatnost výslovně nesjednáte.
Když splatnost nesjednáte
Podle § 1963 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) platí mezi podnikateli, že dluh je splatný do 30 dnů ode dne, kdy dlužník obdržel fakturu nebo jinou výzvu k zaplacení – případně ode dne převzetí zboží či služby, nastane-li to později. Jde o výchozí (dispozitivní) pravidlo: smluvní ujednání má vždy přednost.
Běžná praxe
V praxi se mezi OSVČ a firmami nejčastěji používá splatnost 14 dní. Kratší lhůta zlepšuje vaši cash flow, delší (30 i více dní) bývá standardem u větších korporátních odběratelů s pevnými platebními cykly.
Od kdy lhůta běží
Lhůta splatnosti se počítá od data doručení faktury, ne od data jejího vystavení. Pošlete-li fakturu e-mailem, uschovejte si doklad o odeslání – při sporu tak prokážete, kdy odběratel fakturu skutečně obdržel. Datum splatnosti uvádějte na faktuře vždy jako konkrétní kalendářní datum, ne jen počet dní (viz náležitosti faktury).
Postup při neplacení faktury
- Přátelská připomínka po splatnosti 3–5 dní po splatnosti stačí krátký e-mail nebo telefonát – často jde jen o přehlédnutí, ne o neochotu platit.
- 1. písemná upomínka obvykle 7–14 dní po splatnosti; uveďte číslo faktury, dlužnou částku a nový náhradní termín úhrady.
- 2. upomínka s pohrůžkou dalších 7–14 dní; upozorněte na úrok z prodlení a možnost postoupení pohledávky inkasní společnosti nebo podání žaloby.
- Předžalobní výzva podle § 142a občanského soudního řádu písemná výzva doručená dlužníkovi alespoň 7 dní před podáním žaloby – bez ní riskujete, že vám soud i při výhře nepřizná náhradu nákladů řízení.
- Žaloba u soudu nebo předání inkasní společnosti u nesporných pohledávek lze navrhnout vydání elektronického platebního rozkazu; alternativou je postoupení pohledávky nebo mimosoudní vymáhání.
Kolik stojí zpoždění: úrok z prodlení a smluvní pokuta
Za pozdní platbu máte nárok na úrok z prodlení i bez zvláštního ujednání ve smlouvě – vyplývá přímo ze zákona (§ 1970 občanského zákoníku) a jeho výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
Výše úroku z prodlení
Sazba se rovná repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž prodlení nastalo, zvýšené o 8 procentních bodů. Pro prodlení, které nastalo v 2. pololetí 2026, je rozhodná repo sazba ČNB platná k 1. 7. 2026 ve výši 3,75 %, takže celková sazba úroku z prodlení činí 11,75 % ročně (3,75 % + 8 p. b.). Aktuální repo sazbu si pro pozdější prodlení vždy ověřte na webu ČNB.
Smluvní pokuta
Kromě zákonného úroku si můžete ve smlouvě nebo obchodních podmínkách sjednat i smluvní pokutu za pozdní úhradu – typicky procentní sazbou za každý den prodlení (např. 0,05–0,1 %) nebo pevnou částkou. Mezi podnikateli není výše smluvní pokuty zákonem omezena a obě sankce, úrok i pokutu, lze uplatnit současně, pokud si to smluvně sjednáte.
Přijatý úrok z prodlení i smluvní pokuta jsou zdanitelným příjmem – zahrnete je do základu daně stejně jako tržby (viz Finanční správa), a to v rámci běžných daňových termínů OSVČ.