Živnost pro cizince v ČR: návod pro EU i třetí země

Nejdřív zjistěte, do které skupiny patříte

Začněme rovnou tím nejdůležitějším. To, jestli si v Česku jako cizinec založíte živnost za odpoledne, nebo vás čeká několikaměsíční martyrium s konzulátem, závisí na jediné otázce: odkud pocházíte.

Cizinecké právo i živnostenský zákon dělí cizince do dvou základních táborů. Postup, doklady i náklady se mezi nimi liší zásadně.

A pak je tu ještě jedna skupina, která má vlastní pravidla: Ukrajinci s dočasnou ochranou. Ti jsou pro účely podnikání postaveni na roveň občanům EU, i když Ukrajina sama do EU nepatří. Věnujeme jim samostatnou kapitolu.

Najděte si tedy svou kategorii a čtěte dál odpovídající část. Daňové rezidentství a získání IČO řešíme společně na konci, protože to platí pro všechny stejně.

Občané EU, EHP a Švýcarska: skoro jako Čech

Pokud máte občanství některého státu EU, Islandu, Lichtenštejnska, Norska nebo Švýcarska, mám pro vás dobrou zprávu. Založení živnosti vás čeká prakticky ve stejné podobě jako kteréhokoli českého občana. Žádné zvláštní pobytové povolení k podnikání nepotřebujete – právo na volný pohyb a usazování vám plyne přímo z práva EU.

Co budete potřebovat:

• Ohlášení živnosti na kterémkoli obecním živnostenském úřadě (platí princip „jednoho správního místa", takže nemusíte na úřad podle bydliště). Jde to i elektronicky přes Portál živnostenského podnikání (rzp.gov.cz) nebo na pobočce Czech POINT.
• Platný průkaz totožnosti – občanský průkaz nebo cestovní pas.
• Doklad o bezúhonnosti. U občana EU si výpis z českého Rejstříku trestů vyžádá úřad sám. Zahraniční výpis budete dokládat jen u řemeslné, vázané nebo koncesované živnosti, pokud jste předtím pobývali v jiném státě.
• Odbornou způsobilost – ale jen u řemeslné, vázané nebo koncesované živnosti (vzdělání, praxe). Pokud ji nesplňujete, ustanovíte odpovědného zástupce. U živnosti volné nic z toho neřešíte.
• Doklad o sídle podnikání – souhlas vlastníka nemovitosti nebo nájemní smlouva.

Správní poplatek za první ohlášení živnosti je 1 000 Kč (zák. č. 634/2004 Sb., položka 24, ověřeno 2026). Pokud podáte ohlášení elektronicky, ušetříte 20 % a zaplatíte 800 Kč. Každé další ohlášení později stojí 500 Kč.

Po ohlášení vás úřad zapíše do živnostenského rejstříku a do pěti pracovních dnů přidělí IČO. A pak už jen platí stejná pravidla jako pro tuzemské OSVČ – registrace u ČSSZ a zdravotní pojišťovny, zálohy, daně.

Třetí země: pobyt a živnost musíte vyřešit současně

Tady to začíná být složitější, tak pozorně. Cizinec ze třetí země potřebuje dvě věci najednou:

1. pobytové oprávnění, které ho opravňuje k podnikání, a
2. živnostenské oprávnění.

Jedno bez druhého vám k podnikání nestačí. A pořadí, v jakém je řešíte, má svá pravidla – k tomu se dostaneme.

Jaké pobytové oprávnění připadá v úvahu

Typická cesta vede přes dlouhodobé vízum za účelem podnikání. To se podává osobně na konzulátu ČR v zahraničí (čeká vás biometrie a formulář, v poli účelu uvedete „Podnikání"). Náležitosti žádosti nesmějí být starší 180 dnů.

Počítejte s časem. Lhůta pro rozhodnutí o dlouhodobém vízu je zpravidla 90 dnů, ve složitějších případech až 120 dnů (ověřeno 2026, MZV ČR). To není záležitost na pár dní – plánujte několik měsíců dopředu.

Žádost o prodloužení nebo změnu na dlouhodobý pobyt už vyřizuje Ministerstvo vnitra (lhůta 60 dnů). Podává se nejpozději poslední den platnosti dosavadního oprávnění, nejdříve 120 dnů před koncem. Termín si pečlivě hlídejte.

Prostředky k pobytu: pozor na záměnu pojmů

Tohle je past, do které spadne spousta lidí. Pro výpočet prostředků k pobytu u víza se používá existenční minimum, které pro rok 2026 činí 3 130 Kč – a to není totéž co životní minimum.

U dlouhodobého pobytu za podnikáním se neprokazuje jednorázová částka, ale úhrnný měsíční příjem podnikatele – tedy daňové přiznání a doklad o zaplaceném sociálním a zdravotním pojištění za poslední zdaňovací období. Příjem musí pokrýt životní minima všech společně posuzovaných osob plus náklady na bydlení.

Pozor: výši životního minima jednotlivce uvádí pro rok 2026 částka 4 860 Kč měsíčně, avšak její plánované zvýšení na 5 500 Kč bylo opakovaně odkládáno (naposledy se uvádělo datum od 1. 7. 2026) a normativní náklady na bydlení byly v dosavadní podobě zrušeny v souvislosti s přechodem na takzvanou superdávku. Konkrétní výpočet prostředků proto vždy ověřte přímo u Ministerstva vnitra nebo na Informačním portálu pro cizince (ipc.gov.cz) – částky se v průběhu roku mohou měnit.

Živnost pro třetí zemi krok za krokem

Teď to nejpraktičtější. Řekněme, že jste občan třetí země a chcete tady prodávat zboží přes e-shop nebo otevřít malou provozovnu. Jak na to?

Důležitá zpráva na úvod: živnost můžete ohlásit ještě dřív, než fakticky získáte pobyt. Oprávnění ale vznikne až ve chvíli, kdy úřadu doložíte pobytový doklad.

1. Ohlášení živnosti na obecním živnostenském úřadě – na Jednotném registračním formuláři (JRF).
2. Úhrada správního poplatku 1 000 Kč (elektronicky 800 Kč).
3. Doložení sídla podnikání – souhlas vlastníka nemovitosti nebo nájemní smlouva.
4. Doklad o bezúhonnosti – výpis z evidence trestů ze země původu, ne starší tří měsíců, opatřený apostilou nebo superlegalizací a úředním překladem do češtiny (§ 5 odst. 5 a § 46 zák. č. 455/1991 Sb.). Tohle si vyřiďte s předstihem, bývá to nejzdlouhavější část.
5. Odborná způsobilost nebo odpovědný zástupce – u řemeslné, vázané a koncesované živnosti.
6. Doložení pobytového dokladu – vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu.

Klíčová lhůta: 3 pracovní dny

Tohle si zarámujte. Zahraniční fyzické osobě, která musí doložit pobyt, vzniká živnostenské oprávnění dnem, kdy doklad o povolení k pobytu doloží živnostenskému úřadu – ovšem za podmínky, že ho doloží do 3 pracovních dnů ode dne, kdy ohlásila místo pobytu na území ČR (§ 47 odst. 8 živnostenského zákona).

Nedoložíte-li ho v této lhůtě, podmínky pro vznik oprávnění jste nesplnili a celý proces se komplikuje. Nepodceňte to.

Odpovědný zástupce: legální, ale ne na oko

Pokud nesplňujete odbornou způsobilost (typicky u řemeslné živnosti) nebo plynně nekomunikujete česky, můžete ustanovit odpovědného zástupce – osobu s potřebnou kvalifikací, která odpovídá za řádný provoz živnosti. Tento institut je v praxi velmi rozšířený, hojně ho využívá například vietnamská komunita u hostinské činnosti nebo kosmetických služeb.

Pozor: odpovědný zástupce musí činnost reálně řídit. Účelové „propůjčení" živnosti, kdy zástupce o provozu nic neví a jen půjčuje jméno, je porušením živnostenského zákona a může vás přijít draho.

Ukrajinci s dočasnou ochranou: zvláštní a výhodnější režim

Dočasná ochrana je nejčastější pobytový status Ukrajinců po roce 2022 a pro podnikání má velmi vstřícná pravidla.

Co máte výrazně jednodušší:

• Občan Ukrajiny s dočasnou ochranou je pro účely podnikání postaven na roveň občanu EU (Lex Ukrajina, ve spojení s § 70 ŽZ).
• Nemusíte dokládat ukrajinský výpis z rejstříku trestů – stačí český Rejstřík trestů. Oproti ostatním třetím zemím vám tím odpadá apostila, superlegalizace i překlad. Velká úspora času.
• Nemusíte dokládat prostředky k pobytu podle cizineckého zákona pro vznik živnosti.

Postup ohlášení živnosti je pak v zásadě stejný jako u občana EU – formulář, poplatek 1 000 Kč, sídlo, případně odpovědný zástupce u kvalifikovaných živností.

Háček, na který se zapomíná

A teď to nejdůležitější, co spousta lidí přehlédne. Platnost vašeho živnostenského oprávnění je navázaná na platnost dočasné ochrany. Pokud si dočasnou ochranu neprodloužíte, zanikne vám i živnostenské oprávnění. Není to dvojí samostatná věc – visí to na sobě.

EU prodloužila režim dočasné ochrany do 31. března 2027 (prováděcí rozhodnutí Rady, v ČR Lex Ukrajina). Prodloužení v roce 2026 má dvě fáze:

1. Online registrace přes Informační portál pro cizince (IPC) – dokončit do 15. března 2026, čímž se ochrana prodlouží do 30. září 2026. Použijete svůj existující účet.
2. Osobní návštěva a vyznačení nového vízového štítku nejpozději do 30. září 2026 – tím se ochrana prodlouží do 31. března 2027.

Praktická rada: Termíny prodloužení dočasné ochrany a platnosti živnosti hlídejte jako jeden celek. Zmeškání 15. 3. 2026 může vést k zániku ochrany i živnostenského oprávnění zároveň. Zároveň je vhodné oznámit živnostenskému úřadu, že chcete v podnikání pokračovat – úřad si ověří údaje v Cizineckém informačním systému, případně doložíte potvrzení o registraci. (Termíny ověřte na ipc.gov.cz, harmonogram se může upřesňovat.)

IČO, doklady a daňové rezidentství: společné pro všechny

Souhrn dokladů podle kategorie

IČO pro cizince

Žádné překvapení – IČO (identifikační číslo osoby) přiděluje živnostenský úřad automaticky při zápisu do živnostenského rejstříku, zpravidla do 5 pracovních dnů. Platí to pro cizince úplně stejně jako pro Čechy. O nic zvlášť nežádáte.

Přes Jednotný registrační formulář (JRF) zároveň při ohlášení živnosti oznámíte zahájení samostatné výdělečné činnosti ČSSZ (sociální pojištění) a zdravotní pojišťovně. Tato oznámení nepodceňte – máte na ně po zahájení činnosti jen 8 dnů.

Malá, ale důležitá poznámka: běžná OSVČ se už k dani z příjmů samostatně neregistruje – tato registrační povinnost fyzických osob byla zrušena od 1. 1. 2024. Daň z příjmů pak řešíte standardně v ročním daňovém přiznání. (Starší návody na internetu ještě uvádějí registraci přes JRF – to už neplatí.)

Daňové rezidentství: z jakých příjmů budete danit

Tohle rozhoduje o tom, jestli v ČR zdaníte jen české příjmy, nebo celosvětové. Daňovým rezidentem ČR jste, pokud splníte alespoň jednu podmínku (§ 2 zák. č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů):

1. máte v ČR bydliště – stálý byt s úmyslem trvale se zde zdržovat, nebo
2. obvykle se zde zdržujete – pobýváte v ČR alespoň 183 dní v kalendářním roce (souvisle nebo přerušovaně).

Rozdíl je zásadní: rezident daní v ČR celosvětové příjmy, zatímco nerezident jen příjmy ze zdrojů na území ČR. Pokud byste byli rezidentem dvou států současně, rozhoduje smlouva o zamezení dvojího zdanění – posuzuje se středisko životních zájmů, stálý byt, obvyklý pobyt a státní občanství v tomto pořadí. Pro Ukrajince ve válce vydala Finanční správa zvláštní pokyny k určení rezidentství; pokud se vás to týká, podívejte se na financnisprava.gov.cz.

Nejčastější chyby, kterých se vyvarujte

• Nedoložení pobytového dokladu do 3 pracovních dnů od ohlášení místa pobytu → živnostenské oprávnění vůbec nevznikne.
• Záměna životního a existenčního minima při výpočtu prostředků k pobytu. Pro vízum za podnikáním se počítá 50× existenční minimum (3 130 Kč) = 156 500 Kč.
• Zahraniční výpis z rejstříku trestů bez apostily, superlegalizace a překladu – úřad ho neuzná.
• Ukrajinci: zmeškání prodloužení dočasné ochrany (do 15. 3. 2026) znamená zánik ochrany i živnosti.
• Zapomenutá registrace u ČSSZ a zdravotní pojišťovny do 8 dnů od zahájení činnosti a neplacení záloh.

Kam se obrátit

Tato stránka je informativní a nenahrazuje individuální poradenství. Cizinecké právo je složité a každý případ je jiný. U konkrétního postupu vždy ověřte aktuální stav na webech MV ČR, IPC a MPO, případně se obraťte na odborníka.

Připravujeme jazykové verze. Tento návod chystáme i v angličtině a ukrajinštině (English and Ukrainian versions are in preparation / Готуємо версії англійською та українською мовою), aby byl dostupný i čtenářům, kteří zatím česky nečtou plynně. Sledujte přepínač jazyků v záhlaví webu.