Řemeslné živnosti a odbornost podle § 21 a 22

Řemeslné živnosti jsou ta část živností, u kterých zákon trvá na doložení odbornosti. Pokud chcete podnikat jako truhlář, zedník, kadeřník nebo provozovat hostinskou činnost, musíte úřadu prokázat, že obor ovládáte. Tento článek vysvětluje, co k tomu vyžadují § 20, § 21 a § 22 živnostenského zákona (zákon č. 455/1991 Sb.) a jaké máte možnosti, pokud nemáte „klasický" výuční list v oboru.

Co říká zákon

§ 20 vymezuje, které živnosti jsou řemeslné, velmi stručně: „Živnosti řemeslné jsou živnosti uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu." Jde tedy o uzavřený seznam – do řemeslných živností patří jen ty, které jsou v příloze výslovně vyjmenovány (např. zednictví, truhlářství, klempířství, hostinská činnost, holičství a kadeřnictví, opravy silničních vozidel).

§ 21 stanoví, čím se odborná způsobilost pro řemeslné živnosti prokazuje. Podle odstavce 1 jde o doklad nebo doklady o:

• a) „řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příslušném oboru vzdělání",
• b) řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příslušném oboru vzdělání,
• c) řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příslušném oboru vzdělání,
• d) řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné oblasti studijních programů a studijních oborů,
• e) uznání odborné kvalifikace, vydaném uznávacím orgánem podle zákona o uznávání odborné kvalifikace,
• f) získání všech profesních kvalifikací tak, jak jsou stanoveny pro odpovídající úplnou profesní kvalifikaci v Národní soustavě kvalifikací.

Klíčové slovní spojení je „v příslušném oboru" – vzdělání musí oborově odpovídat živnosti, kterou chcete provozovat. Odstavec 2 navíc umožňuje občanům ČR a dalších členských států EU prokázat způsobilost také doklady o praxi (podle § 7 odst. 5) u živností uvedených v částech A, B nebo C přílohy č. 1.

§ 22 otevírá náhradní způsoby pro situace, kdy nemáte přesně odpovídající vzdělání. Doklady podle § 21 lze nahradit doklady o:

• a) řádném ukončení středního vzdělání s výučním listem v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
• b) řádném ukončení středního vzdělání s maturitní zkouškou v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
• c) řádném ukončení vyššího odborného vzdělání v příbuzném oboru vzdělání a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
• d) řádném ukončení vysokoškolského vzdělání v příslušné příbuzné oblasti studijních programů a studijních oborů (zde praxe není vyžadována),
• e) uznání odborné kvalifikace pro příbuzný obor, nebo rekvalifikaci pro příslušnou pracovní činnost vydané zařízením akreditovaným podle zvláštních právních předpisů, a dokladem o vykonání jednoroční praxe v oboru,
• f) vykonání šestileté praxe v oboru.

Výklad a vysvětlení

Logika obou paragrafů je jednoduchá: § 21 je „přímá cesta" pro toho, kdo se vyučil nebo vystudoval přesně daný obor, zatímco § 22 je „záchranná síť" pro ostatní. Praxe v zákoně vyrovnává mírnější oborovou shodu vzdělání – čím dál je vaše vzdělání od oboru, tím více praxe zákon žádá. U vysokoškolského vzdělání v příbuzné oblasti praxi nepožaduje vůbec, u výučního listu, maturity či VOŠ v příbuzném oboru a u rekvalifikace žádá jeden rok, a kdo se opírá výhradně o praxi bez relevantního vzdělání, musí doložit let šest.

Dejte si pozor na rozdíl mezi „příslušným" a „příbuzným" oborem. Příslušný obor (§ 21) znamená, že váš obor přímo odpovídá živnosti. Příbuzný obor (§ 22) je obor obsahově blízký – posouzení, zda je obor pro danou živnost příbuzný, provádí živnostenský úřad, který se opírá o stanoviska a metodiky. Pokud si nejste jisti, je vhodné se na konkrétní obor předem zeptat na živnostenském úřadě.

Dále platí, že rekvalifikace podle písmene e) musí být dokladem ze zařízení akreditovaného podle zvláštních právních předpisů a vždy ji doprovází jednoroční praxe – samotné rekvalifikační osvědčení nestačí. A pozor: ne každá řemeslná živnost se prokazuje pouze podle § 21 a § 22. U vyjmenovaných řemesel uvádí příloha č. 1 i další specifické doklady, proto vždy ověřte požadavky u konkrétní živnosti v katalogu živností.

Praktické dopady a příklady

Vyučený truhlář otevírá truhlářství. Má výuční list přímo v oboru truhlář, takže splňuje § 21 odst. 1 písm. a) a žádnou praxi dokládat nemusí.

Vyučený tesař chce dělat truhlářství. Tesařství je oboru blízké, ale není totožné. Tesař proto půjde cestou § 22 písm. a): doloží výuční list v příbuzném oboru a navíc jednoroční praxi v truhlářství.

Inženýrka stavební fakulty zakládá zednictví. Vysokoškolské vzdělání v příbuzné stavební oblasti jí podle § 22 písm. d) stačí samo o sobě, bez praxe.

Účetní si chce otevřít kadeřnictví. Vzdělání v oboru nemá. Buď absolvuje akreditovanou rekvalifikaci a doloží rok praxe (§ 22 písm. e), nebo prokáže šest let praxe přímo v kadeřnictví (§ 22 písm. f).

Praxi se obvykle prokazuje potvrzením od zaměstnavatele, pracovní smlouvou nebo dokladem o předchozím podnikání v oboru. Kdo odbornost nesplní žádnou cestou, může živnost provozovat přes odpovědného zástupce, který podmínky § 21 nebo § 22 splňuje za něj.

Souvislosti

Odbornost je jen jednou z podmínek pro řemeslnou živnost – vedle ní musíte splnit i všeobecné podmínky (plná svéprávnost, bezúhonnost). Celý postup od výběru oboru přes doložení odbornosti až po ohlášení popisuje návod jak založit živnost. Konkrétní doklady a zařazení vaší činnosti najdete v katalogu živností. Pokud zjistíte, že vámi zamýšlená činnost není řemeslná, podívejte se na živnosti vázané a koncesované, které mají vlastní (často přísnější) požadavky na odbornou způsobilost.