Živnostenský rejstřík podle § 60 živnostenského zákona

Živnostenský rejstřík je centrální evidence všech podnikatelů s živnostenským oprávněním v Česku. Pravidla pro to, co obsahuje, které údaje jsou veřejné a jaké výpisy z něj můžete získat, najdete v § 60 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání. V tomto článku vám vysvětlíme, jak rejstřík funguje a co z něj v praxi získáte.

Co říká zákon

Podle § 60 odst. 1 je živnostenský rejstřík „informačním systémem veřejné správy vedeným v elektronické podobě". Není to tedy papírová kartotéka, ale databáze. Jejím správcem je Živnostenský úřad ČR, provozují ji krajské a obecní živnostenské úřady.

Co rejstřík obsahuje (§ 60 odst. 2): zapisuje se sem řada údajů o každém podnikateli, zejména identifikační údaje, předmět a druh živnosti, adresy provozoven, doba platnosti a datum vzniku či zániku oprávnění, údaje o pozastavení provozování, o vstupu do likvidace nebo insolvence, ale také údaje o uložených pokutách a sankcích a adresa pro doručování. Vedle toho se evidují i údaje statistického a evidenčního charakteru.

Veřejná a neveřejná část (§ 60 odst. 3): Zákon stanoví, že rejstřík je v části tvořené údaji uvedenými v odstavci 2 zásadně veřejným seznamem, „pokud není dále stanoveno jinak". Současně ale vymezuje neveřejnou část, do které patří zejména:

• rodné číslo podnikatele, údaje o bydlišti a místě pobytu,
• údaje o uložených pokutách a sankcích a adresa pro doručování,
• ostatní údaje po uplynutí 4 let ode dne zániku posledního živnostenského oprávnění,
• dokumenty uložené u živnostenského úřadu.

Výpisy z rejstříku (§ 60 odst. 5): zákon rozlišuje úplný výpis (obsahuje všechny údaje podle odstavce 2 týkající se jedné osoby), částečný výpis (jen údaje v požadovaném rozsahu) a potvrzení o určitém zápisu, popřípadě „potvrzení o tom, že v živnostenském rejstříku určitý zápis není".

Poskytování dalším orgánům (§ 60): Živnostenský úřad ČR poskytuje údaje orgánům uvedeným v § 48, dalším správním orgánům a orgánům podle jiných předpisů, pokud je potřebují pro výkon své činnosti, a to v elektronické podobě umožňující dálkový přístup.

Výklad a vysvětlení

Logika § 60 stojí na rovnováze mezi transparentností podnikání a ochranou osobních údajů. Stát chce, aby si kdokoli mohl ověřit, že obchodní partner skutečně má živnostenské oprávnění na danou činnost. Proto jsou údaje jako jméno či firma, IČO, předmět podnikání, sídlo a provozovny ve veřejné části a do té může nahlížet kdokoli, aniž by musel prokazovat právní zájem nebo důvod.

Naopak citlivé údaje zákon chrání. Rodné číslo, přesné bydliště a informace o uložených sankcích by mohly být zneužity, proto patří do neveřejné části. K nim se dostanou pouze oprávněné orgány, nebo osoba, která prokáže právní zájem.

Důležitý je i prvek „informačního systému veřejné správy". Díky tomu se data z veřejné části vydávají jako ověřené výstupy – typicky přes Czech POINT – a mají stejnou důkazní hodnotu jako výpis z úřadu. Nemusíte tedy nikam fyzicky chodit; veřejnou část si zobrazíte online.

Na co si dát pozor: zvláštní režim má tzv. sestava, tedy hromadný seznam podnikatelů splňujících určité podmínky. Ta obsahuje jen základní identifikační údaje (jméno, příjmení nebo obchodní firmu, adresu sídla a IČO), poskytuje se na žádost zpravidla do 30 dnů (u zvlášť rozsáhlé sestavy se lhůta prodlužuje) a získané údaje nesmíte zveřejňovat ani předávat třetím osobám.

Praktické dopady a příklady

Příklad 1 – ověření dodavatele. Chystáte se zaplatit zálohu řemeslníkovi. Než to uděláte, otevřete veřejnou část živnostenského rejstříku, zadáte jeho IČO a zkontrolujete, zda má aktivní oprávnění na danou živnost a zda není provozování pozastaveno. Vše zjistíte z veřejné části zdarma a online.

Příklad 2 – potřebuji doklad pro úřad nebo banku. Banka po vás chce doložit, že podnikáte. Necháte si vystavit úplný výpis z rejstříku jako ověřený výstup na Czech POINTu. Pokud stačí prokázat jen jednu skutečnost (např. že máte konkrétní živnost), postačí částečný výpis nebo potvrzení o určitém zápisu.

Příklad 3 – moje rodné číslo. Obáváte se, že po zápisu do rejstříku bude vaše rodné číslo veřejně dohledatelné. Nebude – patří do neveřejné části stejně jako údaje o bydlišti. Ve veřejné části se zobrazí zpravidla jen sídlo (které u OSVČ může, ale nemusí být shodné s bydlištěm).

Příklad 4 – sankce. Dostali jste pokutu od živnostenského úřadu. Záznam o sankci se sice eviduje, ale je v neveřejné části, takže ho běžný uživatel ve veřejném výpisu neuvidí.

Souvislosti

Živnostenský rejstřík úzce navazuje na povinnosti při ohlášení živnosti a na okruh orgánů, kterým se údaje poskytují (§ 48 živnostenského zákona). Pokud teprve zvažujete podnikání, podívejte se na náš katalog živností, kde najdete jednotlivé obory a jejich zařazení, nebo na praktický návod jak založit živnost. Po zápisu se vaše oprávnění promítne právě do živnostenského rejstříku, odkud si pak kdykoli vystavíte výpis.

Upozornění: Tento text je obecný výklad § 60 zákona č. 455/1991 Sb. ke dni zpracování a nenahrazuje individuální právní poradenství. Aktuální a úplné znění ověřte ve Sbírce zákonů.