Paušální daň 2026: pásma, podmínky a kdy se vyplatí

Co je paušální daň a komu šetří starosti

Představte si, že místo daňového přiznání, přehledu pro správu sociálního zabezpečení a dalšího přehledu pro zdravotní pojišťovnu pošlete jednou měsíčně jedinou částku – a máte hotovo. Přesně o tom je paušální daň.

Je to dobrovolný režim pro OSVČ, ve kterém jedna měsíční platba pokrývá rovnou tři věci najednou: daň z příjmů, sociální (důchodové) pojištění a veřejné zdravotní pojištění. Pokud splníte podmínky a celý rok nevybočíte z limitů, nepodáváte daňové přiznání ani žádné přehledy. Žádné April s kalkulačkou nad výpisy z účtu. Žádné dohadování s účetní o tom, co ještě smíte dát do nákladů.

Zní to lákavě. Pro někoho to ale výhodné být nemusí – a právě tomu, jak poznat svůj případ, se budeme věnovat.

Tři pásma a měsíční částky pro rok 2026

Paušální daň má od roku 2023 tři pásma. Do kterého spadnete, závisí na výši ročních příjmů a na tom, jaký výdajový paušál by se na vaši činnost vztahoval (k tomu se dostaneme níže).

Pozor – chystá se změna u 1. pásma: Pro rok 2026 se v prvním pásmu uvádí 9 984 Kč měsíčně. V projednávání je ale novela, podle které se má částka 1. pásma během roku 2026 snížit přibližně o více než 800 Kč měsíčně, přičemž již zaplacené přeplatky mají být OSVČ vráceny. Než se rozhodujete nebo nastavíte trvalý příkaz, ověřte aktuální výši u Finanční správy. Částky 2. a 3. pásma se oproti roku 2025 nemění.

Co se uvnitř té jedné platby skrývá? V 1. pásmu jde drtivá většina na pojistné a jen symbolických 100 Kč na samotnou daň z příjmů. Vy ale tohle rozdělení řešit nemusíte – stát si peníze rozdělí sám.

Do jakého pásma vlastně patřím

Tady je nejčastější zádrhel. Pásmo není dané jen výší příjmů, ale i typem činnosti – konkrétně tím, jaký výdajový paušál by vám náležel (80 %, 60 %, 40 % nebo 30 %). Řemeslníci a zemědělci mají 80 %, klasické volné a vázané živnosti 60 %.

Pravidla pro 1. pásmo:

• příjmy do 1 000 000 Kč u jakékoli činnosti, nebo
• příjmy do 1 500 000 Kč, pokud aspoň 75 % příjmů spadá pod 80% nebo 60% paušál, nebo
• příjmy do 2 000 000 Kč, pokud aspoň 75 % příjmů spadá pod 80% paušál.

Pro 2. pásmo:

• příjmy do 1 500 000 Kč u jakékoli činnosti, nebo
• příjmy do 2 000 000 Kč, pokud aspoň 75 % příjmů spadá pod 80% nebo 60% paušál.

Do 3. pásma patří OSVČ s příjmy do 2 000 000 Kč u jakékoli činnosti, která nesplní podmínky pro nižší pásmo.

Řekněme, že provozujete řemeslnou živnost (zedník, kadeřnice, automechanik) a ročně vyfakturujete 1,3 milionu. Máte nárok na 80% paušál, takže se i s těmito příjmy vejdete do 1. pásma. Naproti tomu IT konzultant s volnou živností a stejným obratem už spadne výš.

Podmínky vstupu: kdo na paušál dosáhne

Do paušálního režimu nemůže vstoupit každý. Musíte současně splnit všechny tyto podmínky:

1. Nejste plátce DPH a nemáte ani povinnost se k DPH registrovat (to souvisí s limitem 2 mil. Kč).
2. Vaše roční příjmy ze samostatné činnosti nepřekročily 2 000 000 Kč v předchozím roce.
3. Nemáte příjmy ze zaměstnání (ze závislé činnosti) – výjimkou jsou jen příjmy zdaněné srážkovou daní.
4. Nejste společníkem veřejné obchodní společnosti ani komplementářem komanditní společnosti a nejste v insolvenčním řízení.

Bod číslo 3 trápí lidi nejčastěji. Pokud máte vedle podnikání i zaměstnání na klasickou pracovní smlouvu, na paušální daň nedosáhnete. Režim je stavěný pro „čisté" OSVČ.

Pozor na limit obratu. Hranice 2 000 000 Kč je společná pro paušální daň i pro povinnou registraci k DPH. Jakmile ji během roku překročíte, z paušálu vypadnete a za daný rok podáte standardní přiznání a přehledy. Obrat si proto průběžně hlídejte – ideálně si veďte jednoduchou evidenci příjmů, ať vás konec roku nepřekvapí.

Jak a do kdy se přihlásit

Vstup do paušálního režimu se oznamuje finančnímu úřadu na formuláři Oznámení o vstupu do paušálního režimu. Podat ho lze papírově i elektronicky přes portál MOJE daně.

• Pro rok 2026 byl poslední termín pondělí 12. ledna 2026. Zákonná lhůta je do 10. ledna, ta ale letos padla na sobotu, proto se posunula na nejbližší pracovní den.
• Ve stejné lhůtě se oznamuje i případná změna pásma pro nadcházející rok.

Tip: Termín si pro příští roky poznamenejte hned na začátek ledna. Je nepřekročitelný – pokud ho prošvihnete, do režimu pro daný rok už nevstoupíte a musíte počkat na rok následující. Když naopak v režimu jste a chcete v něm pokračovat, nemusíte dělat nic, přihláška platí dál.

Po přihlášení platíte zálohu měsíčně do 20. dne příslušného měsíce na účet finančního úřadu. Nejpohodlnější je zadat si trvalý příkaz – jen pamatujte na možnou změnu částky 1. pásma během roku 2026, o které byla řeč výše.

Výhody: proč to lidé dělají

• Jedna platba, jeden termín. Žádné dohadování, kolik dlužíte na dani a kolik na pojistném. Pošlete fixní částku a je vystaráno.
• Žádné daňové přiznání ani přehledy. Odpadá administrativa kolem přiznání, přehledu pro OSSZ i pro zdravotní pojišťovnu. Často i náklady na účetní.
• Předvídatelnost. Dopředu víte, kolik za rok státu odvedete. Pro plánování rozpočtu k nezaplacení.
• Klid od kontrol nad uplatněnými výdaji. Neřešíte, co ještě smíte dát do nákladů a co ne.

Nevýhody: kde to může zabolet

Paušální daň ale není výhra pro každého. Hlavní háček?

• Nelze uplatnit žádné slevy ani odpočty. Sleva na poplatníka je sice v částce už zohledněná, ale slevu na nepracujícího manžela/manželku, daňové zvýhodnění na děti, odpočet úroků z hypotéky nebo příspěvků na penzijní spoření v paušálu nevyužijete. Pro rodinu s jedním příjmem a dvěma dětmi to může znamenat, že přijdete o desítky tisíc korun ročně.
• Platíte i ve ztrátovém nebo slabém roce. Měsíční částka je fixní. Když máte hubený rok nebo dokonce ztrátu, v klasickém režimu byste na dani nezaplatili nic – tady platíte pořád stejně.
• Nevýhodné při vysokých skutečných výdajích. Pokud máte hodně reálných nákladů, klasické přiznání se skutečnými výdaji vám může vyjít líp.
• Pojistné se nemusí „počítat" do důchodu tak, jak čekáte. V 1. pásmu odvádíte pojistné z minima, takže vyměřovací základ pro budoucí důchod je nízký.

Pro koho se paušální daň hodí

Zjednodušené vodítko – paušál nejčastěji dává smysl, pokud:

• máte stabilní příjmy do zhruba 1 milionu Kč a nárok na 80% nebo 60% výdajový paušál,
• vaše skutečné výdaje jsou nízké (typicky služby, kde neprodáváte zboží a nemáte velké nákupy),
• neuplatňujete žádné velké slevy – jste bezdětný/á, partner pracuje, nemáte hypotéku,
• chcete mít klid od papírování a předvídatelnou platbu.

Naopak rozmyslete si to, pokud živíte rodinu na jeden příjem, máte vysoké reálné náklady, splácíte hypotéku nebo počítáte se ztrátovým rozjezdem podnikání. V těchhle případech bývá klasické přiznání s uplatněním slev a skutečných výdajů výhodnější.

Řekněme, že chcete na e-shopu prodávat ručně vyráběné svíčky, k tomu nakupujete vosk, knoty a obaly za stovky tisíc ročně. Vysoké skutečné výdaje vás pravděpodobně nasměrují spíš ke klasickému přiznání než k paušálu. Oproti tomu grafička, která fakturuje 700 tisíc ročně, pracuje z domova a nemá skoro žádné náklady, je pro paušál jako stvořená.

Než se rozhodnete, propočítejte si oba scénáře – paušální daň versus klasické přiznání s výdajovým paušálem a slevami. Rozdíl klidně bývá v desítkách tisíc korun ročně. U složitějších situací se vyplatí krátká konzultace s daňovým poradcem; jednorázový poplatek se vám může mnohonásobně vrátit.

Informace odpovídají právnímu stavu pro rok 2026 (zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). Tento text je informativní a nenahrazuje individuální daňové poradenství. Částky označené jako [OVĚŘIT] se týkají legislativy v projednávání – aktuální výši paušální daně si před rozhodnutím ověřte u Finanční správy.